Month: August 2022

Service Differentiation in OTT

Posted on by alexandrubordei

The first wave of video content attempting to reach audiences through the Internet back in the early 2000s was mired with technical challenges.

• OTT services used to differentiate on technology and platform coverage
• Content has become the new differentiator, creating fragmentation for the end-user
• Technology has taken a back seat, stifling innovation in the OTT space
• Discovery, personalization, and packaging continue to be key areas for content providers to create unique and engaging OTT video services

The first wave of video content attempting to reach audiences through the Internet back in the early 2000s was mired with technical challenges. Delivering quality content at low Internet speeds was short of an impossibility. Streaming was a reclusive and difficult business, a side job for many media organizations who didn’t yet see value in bringing their content to the Internet but were open to toy with the idea. It took only a handful of years for the Internet to become the predominant way of engaging with video content, and for streaming to be available on a growing number of connected devices.

The technical barriers of entry have all but disappeared, leaving the economic barriers of developing and launching a video service as one of the main challenges for content providers.

During this evolutionary period, user experiences (UX) went through several iterations that saw video players growing over time as content quality increased alongside Internet speeds. It can be surmised that, to some degree, experience differentiation eventually stopped being “a thing” and that video streaming services are now differentiated predominantly on their offerings vs. their technology.

This is not to say that there isn’t some uniqueness to the look and feel of every Over-the-Top (OTT) service, but that the core tenets of content presentation have become industry standards.

While content catalogues are a key area of differentiation, with platforms like Netflix, Disney+, and Peacock investing billions of dollars in original content, there are investments happening in at least three key areas: content discovery, service personalization, and pricing and packaging.

Content Discovery

A key issue most content providers try to solve for their users is helping them discover the content they are entitled to, quickly and easily, before they choose to move on to a different platform. Simply stated, how can users get to the content they want in the least number of interactions?

Several standards have been created that simplify content discovery: “Continue Watching”, which presents a list of serialized content or incomplete movies for the user to resume consumption; “Favorites”, presenting content the user has opted to follow; and “Recommended Content”, which uses algorithmically generated recommendations to offer suggestions for discovery.

Search continues to be one of the top ways of discovering content, proving that sometimes even algorithms can’t predict the complicated tastes of human beings, and one of the most useful advances in this field has been the introduction of voice commands in platforms like Google TV, Apple TV, Roku, and Xfinity. Voice search reduces the editorial burden of predicting user behavior, empowering content discovery at a whole new level by letting the user simply speak queries into their remote control.

Voice technologies in the video space can be said to still be at a nascent phase. There are a great number of differentiating advantages that can be gained from creatively building experiences that leverage conversational AI to help users engage with the right content. A basic search allows the user to say the name of the show they want or to find content in a specific genre (i.e., “Show me Comedies”). The queries can even become more complex, refining outcomes by artist (“Find Tom Cruise Movies”), by audience type (“Shows for kids under 5”), and even by business model (“Free Premium Movies”).

With a bit of imagination, voice interfaces will evolve to provide a conversational journey that will allow users to clarify their queries, delivering more optimized results. An example of such an interaction could be:

User: “Let’s finish that show I was watching on Tuesday”
AI: “Sure, you watched a couple, do you mean Seinfeld or The Office?”

The challenge in this field will be in the ownership of voice technology. Voice services typically exist at the device level, so application developers can seldom use them in their full glory, stifling any significant innovation in this space. However, this is bound to change as platform providers realize the many benefits of opening their voice APIs to third party developers and unleashing experiences that engage with the users at a whole new level.

Service Personalization

Service personalization is at the top of the list when it comes to video experiences. User profiles have become a standard, allowing for functionality like favorites, history, and recommendations to present more tailored results to an individual user vs. a household.

While content consumption can be an individual experience, many times it is a social one, and that context matters when it comes to personalization. Innovation we’ll see in this front will be around joint profiles, family experiences, and co-watching (when users in two separate locations choose to watch something together).

Combine personalization with voice AI and you end up with a world of possibilities. Expressions like “we’d like to watch the news” would allow a system to infer that it is a shared user experience and respond with fitting content recommendations based on combined profiles.

Personalization could extend beyond the screen, enabling users to set the theme for watching TV with a single command that not only invokes the right content, but also dims the lights, closes the curtains, and turns on the home alarm, while putting your mobile on “Do Not Disturb” mode. This is an area where companies are going to want to “break the glass” and try creative integrations that provide a futuristic experience for consumers.

Pricing and Packaging

We’ve seen the rise of subscription video on demand (SVOD) services, which arguably started when Netflix decided to move away from its DVD business and build a dominant OTT platform, forcing content providers to followed suit. Disney+, Paramount+, Peacock, among others are boasting subscriber growth that has contributed to the decline of traditional video; however, combined pricing of discrete SVOD services is becoming an issue for subscribers, driving OTT providers to supplement their growth with advertising revenues, by introducing free or low-cost alternatives.

Another emerging trend is OTT aggregation, where traditional distributors are hoping to keep a stake in the game by combining the content offering of multiple providers into an aggregated experience. This provides content discovery benefits to subscribers but has yet to offer any financial benefits.

Disney has already attempted packaging with their “Disney Bundle” offering, which includes Disney+. ESPN+, and Hulu, but with the explosion of content across multiple services, it is unlikely subscribers will be satisfied with a single source for all their content needs.

A lot must happen behind the negotiating curtains of the Media and Entertainment industry, but from a product offering standpoint we can see an evolution of billing platforms that will allow cross billing, micro-payments, and easy on/off subscription capabilities, allowing users to move across services as they see fit without the punishment of committing to a long-term subscription.

OTT is nothing but the reinvention of the video business, something that has happened across all industries since the advent of the Internet and that has simply taken a while to become pervasive in the video space due to technical limitations and the complexity of the business models that drive the entertainment industry. New players like Netflix have been hugely successful; incumbents are finally finding their stride, and consumers are making the leap in troves to the new content economy.

Are you ready to capitalize on the future of entertainment?

Let our experts in Media and Entertainment help you build or expand your digital products portfolio. Get in touch! Let’s talk

Kam mizí čeští ajťáci?

Posted on by kristapsasnins
Ness Digital Engineering Kam Mizi

Martin Silvička, generální ředitel Ness Czech, společně s Martinem Šafránkem, ředitelem informační bezpečnosti, přispěli do debaty na zpravodajském portále iDNES.cz ohledně nedostatku desetitisíců odborníků na pracovním trhu. Celý článek si přečtěte níže.

Podle posledních statistických dat z loňského léta pracuje v naší zemi přes 210 tisíc IT odborníků. Jsou to čtyři procenta všech pracujících. Polovina jsou manažeři, inženýři a specialisté, druhou polovinu tvoří technici a opraváři. Na to, že s nějakým informačním systémem pracuje pětašedesát procent českých zaměstnanců, je to neskutečně málo.

Jen v kyberbezpečnosti, která se teď dostala do popředí zájmu i kvůli konfliktu na Ukrajině, chybí na trhu až tisíc expertů, a to nejen u soukromníků, ale i ve veřejné a státní správě.

„Předpokládáme, že nedostatek se bude ještě prohlubovat s tím, jak roste složitost IT infrastruktury a firmy i veřejná správa kladou na bezpečnost svých systémů a dat vyšší nároky,“ říká Martin Silvička, generální ředitel vývojářské společnosti Ness Czech.

V zemi je přitom přes deset vysokých technických škol, přičemž obor se vyučuje i na značné části humanitních. Vysokoškolští absolventi oboru tvoří šest procent. Další IT kurzy pro začínající programátory nabízí řada středních škol i soukromých společností.

Komu se nechce léta studovat na diplom, může nastoupit do nějakého z českých bootcampů, které chrlí odborníky pro juniorské pozice několikanásobně rychleji. Skoro jako by platilo, že čím víc se v Česku IT studuje, tím víc expertů je potřeba. Personalisté odhadují, že chybí několik desítek tisíc odborníků na počítače.

Plat nezná hranice

Vzdělaní ajťáci se na trh práce mnohdy ale ani nedostanou. Zajímavé pracovní nabídky jim přicházejí už za studií – a to nejen od domácích firem. Práci nabízejí i konkurenti z ciziny. „Česká republika je dlouhodobě známá jako centrum inovativních a talentovaných softwarových vývojářů. V době covidu se zintenzivnil trend přílivu zahraničních firem, které lákají Čechy k práci plně na dálku,“ uvádí Jana Večerková, ředitelka kurzů programování Coding Bootcamp Praha.

Zájem je především o webové vývojáře, kteří vytvářejí funkční webové stránky pomocí kódování a grafického designu, nebo datové analytiky či UX/UI designéry.

„U těchto profesí je nutná konkrétní technologická znalost a výsledky práce stačí komunikovat pouze přes e-mail nebo online hovory,“ vysvětluje Jan Klusoň z platformy Welcome to the Jungle.

Hlavním lákadlem zahraničních firem je samozřejmě vyšší plat. „Odměňování odpovídá platům jiné, často bohatší ekonomiky. Ohodnocení není tak ve skutečnosti v dané zemi vyšší, ale ve srovnání se situaci v Česku ano,“ podotýká Klusoň. Čeští manažeři, inženýři a IT experti pobírají v průměru

73 645 korun, technici a opraváři počítačů 45 552 korun. Až na dvojnásobek se pak dokáže vyhoupnout plat zkušeného ajťáka.

„Manažer IT bezpečnosti může v ČR brát 60–180 tisíc, architekt bezpečnostní IT infrastruktury 50–160 tisíc a specialisté kyberbezpečnosti 55–130 tisíc. Nejvyšší jsou v Praze, kde mohou být násobně vyšší než v regionech,“ říká Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment, která nabízí i srovnání se zahraničím.

Mzdy ajťáků rostou rychleji

K nejlépe placeným pozicím v tolik vyhledávané kyberbezpečnosti ve Spojených státech patří například etický hacker, který si přijde na 199 tisíc dolarů ročně (v přepočtu asi na 400 tisíc korun měsíčně), inženýr aplikační bezpečnosti na 112 tisíc dolarů ročně (224 tisíc korun měsíčně) nebo analytik informační bezpečnosti 99 tisíc dolarů (198 tisíc korun měsíčně).

„Stát se odborníkem na kyberbezpečnost ale vyžaduje několikaletou praxi, proto jsou tito odborníci tak žádaní a jejich mzdy rostou rychleji než u jiných IT specialistů. Jejich nedostatek nedokážete, jako třeba u některých programátorů, vykrýt tím, že je pošlete na školení,“ říká Martin Šafránek, ředitel informační bezpečnosti v Ness Czech.

V nižších pozicích pak činí rozdíly mezi českým a zahraničním platem několik desítek tisíc. „Přestože plat bývá rozhodující pro mnoho lidí, v informačních technologiích jsou platy na tak vysoké úrovni, že nemusí být určujícím faktorem. Zahraniční firmy nejsou lepší nebo horší, ale mohou nabídnout neomezené množství zajímavých příležitostí a typů vývoje, o které daný programátor má zrovna zájem,“ říká Večerková.

Hlavně být doma

Práce v IT je stejná po celém světě. Bez znalosti angličtiny se nikdo neobejde, ať pracuje pro českou, nebo zahraniční firmu.

„To, podle čeho se ajťáci rozhodují, kam nastoupí, je kromě platu i firemní kultura a projekty, na kterých budou pracovat,“ míní Barbora Wachtlová z IT bootcampu Green Fox Academy. Záleží i na pracovním ovzduší. Velkým argumentem zahraničních společností je i stoprocentní home office. To je podle Wachtlové i jedna z možností, jak mohou české firmy zabránit odlivu mozků. „To, co je u nadnárodních firem standardem, je u českých spíše výjimkou,“ poznamenává.

A možností, jak nepřicházet o IT specialisty, je víc. „České firmy by měly začít s nabízením hybridního modelu práce, kdy zaměstnanci mohou pracovat z domova i z kanceláře, ale také i z jiné země po delší dobu. Důležité je také dávat důraz na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem zaměstnanců. Stále více se objevují pracovní modely jako čtyřdenní pracovní týden nebo kompletní časová flexibilita, to znamená důraz na kvalitu práce, ne na odpracovaný čas,“ nabízí možné varianty Dominik Hádl z digitální agentury Monstarlab.

Mládí ven!

Stejně jako rychle se vyvíjí obor, je podle personalistů důležité poskytnout lidem v IT benefity ušité na míru každému z nich. A stejně rychle je i obměňovat. Ne každý ajťák chce být doma či pobírat ten „největší plat na světě“, ale třeba naopak se účastnit projektů, které by ho bavily a posunuly dál a na něž si v Břeclavi či v Náchodě nesáhne.

„Zaměstnanci zahraničních firem mají často možnost vycestovat do poboček po celém světě. Na tuto diverzitu a zahraniční stáže slyší zvláště mladší IT pracovníci. Když k tomu připočteme různorodé a zajímavé projekty, například e-mobilitu, smart cities, umělou inteligenci či obnovitelné zdroje, a k tomu možnost pracovat se špičkovými technologiemi, tak jen velmi málo českých firem dokáže této nabídce konkurovat,“ objasňuje Wachtlová z Green Fox Academy.

Spousta nadnárodních společností má podle ní dobře propracovaný systém vzdělávání a investuje poměrně velké prostředky do dalších kurzů a certifikátů pro své lidi. V tom vidí expertka také další příležitost pro tuzemské zaměstnavatele.

„České firmy se musí hlavně naučit vychovávat si vlastní odborníky. Takoví lidé jsou loajální a budou podniku věrní. Zahraniční korporace, jako jsou Lufthansa, Cosmo Consult či Evosoft, už dávno pochopily, že nejlepší cestou, jak získat odborníky, je interní výchova. Úzce spolupracují s bootcampy, které jim pomáhají na míru připravit vzdělávací plány, a samy si rekvalifikují lidi. V zahraničí je to velký trend, u nás je to však ještě v plenkách,“ poznamenává Wachtlová.

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/it-specialiste-pracovni-trh-mzdy-podminky-poptavka.A220811_677784_podnikani_sov

Top 5 Digital Transformation Myths in Industrial Manufacturing

Posted on by alexandrubordei

Digital Transformation is the leading theme in board rooms, and this topic now dominates transformation budgets across industries. So, what is Digital Transformation? Given all the noise around this subject, it’s no wonder executives struggle to define Digital Transformation in one sentence. This article will help you define Digital Transformation in one sentence. We will also let out secrets that will help you ask the right questions as you embark on this initiative.

Digital transformation can be defined as using the power of new digital technologies such as cloud, IoT and analytics, social media, and edge computing to transform the firm’s business model and improve customer experience. So, what are the benefits of Digital Transformation to companies?

  1. Inform products for new revenue streams or services
  2. Transform customer engagement
  3. Virtualize people processes while enhancing engagement
  4. Re-define supply chain boundaries
  5. Create new digital ecosystems

Industrial Manufacturers of large, expensive, mission-critical industrial equipment have also embarked on a digitization path. To improve customer experience and digitize the supply chain, they have started to actively participate in the manufacturing processes of their clients to set strict operations management objectives, optimizing the efficiency of machine processes. However, the journey to digital transformation is long and has many pitfalls. In this article, we bust a few myths surrounding digital transformation for industrial manufacturers.

1. Predictive Maintenance Needs Machine Learning

These days, it is a general perception that predictive maintenance is an exclusive domain of Machine Learning (ML) and that it is imperative to implement predictive maintenance. However, it is far from the truth. For instance, a leading industrial manufacturer maximized value capture from predictive maintenance with a basic mathematical modeling technique without using ML. Hence, it is only fitting to assess the marginal value of ML before jumping on the bandwagon.

2. Competitive advantage requires custom development of platforms

Competitive advantage can also come from time-to-market, accessing, best-of-breed components, and improved integration into digital ecosystems, which can come from pre-packaged solutions. For example, Salesforce drives competitive advantage through deep integration of customer procurement systems.

3. Digital solutions create value by transforming enterprise processes

Yes, but the most value is created when you transform your customers’ and suppliers’ processes along the value chain, integrating with the digital ecosystem outside of the enterprise as well.

4. Embark on an IOT journey

Though IoT and IIoT have identical fundamental layers and share the same technologies, they are not the same. IIoT is the subset of the larger IoT that connects industrial assets, predictive analytics, and workers. The manufacturing industry has adopted IIoT to leverage its unparalleled productivity, agility, and efficiency levels to drive astonishing transformations in the domain, driving significant positive business outcomes and personalized customer experiences.

5. A large part of Digital transformation is technology and operations

Digital transformation is not just about making operational changes. It is also about transitioning toward a new lean-agile culture, bringing positive organizational changes. Processes like smart small, iterative engineering, and Minimum Viable Products are no longer exclusive to IT initiatives. It must be adopted at the enterprise level, even in the industrial environment.

Ness Connection: Vibha Naryan

Posted on by alexandrubordei

Vibha joins Ness as Client Partner, EdTech, and resides in the UK. With a professional experience of more than 14 years across the IT services industry, her domain experience includes and is not limited to Education, Publishing, and Media.

Vibha has pursued her post-graduate from the Indian School of Business, Hyderabad, and her graduation from IIT Roorkee, India. Vibha likes to read, and her hobbies include trekking, traveling, and spending time with her family and their dog. Vibha is a go-getter and says, “If you want something, just ask for it!”

What is your role here at Ness? What do you do?
I have been fortunate to take up the role of client partner for the EdTech vertical globally. With so much happening across this sector, I aim to work alongside our brilliant team and support clients in their digital transformation journey.

Tell us a bit about how you began your journey in this industry.
In 2006, I started as an analyst in the IT services sector. I later moved on to business consulting and account management working across clients from MEE and meeting excellent mentors who supported me to be where I am today.

What are your thoughts on the future of this space/ industry?
EdTech is one of the most dynamic sectors. The onset of the pandemic hugely disrupted the EdTech space with an accelerated move to digital. Seeing how every player in this ecosystem adapted to the disruption was brilliant. However, this disruption is ongoing, and I believe the learner-centric focus on every product and service in the development stage will automatically bring innovation to the fore.

What is one of the best career advice you have ever had?
Never be afraid to ask what you want. Worst case, it will be just a ‘No,’ but you will never regret it!

What motivates you to work hard?
Thrill in learning new things and the adrenaline rush you get when the hard work translates into meaningful stuff, meeting brilliant folks as everyone has something unique to offer

A peek at your to-do list – personal as well as professional?
Personal – Read more and a lot! Learn a language and lots of other things ?

Professional – I have a long way to go, but the immediate is to work with my team, with guidance from my mentors, and evolve ourselves to offer the best to our clients

Everyone has their morning routine to help get their day going. What is your morning routine? Do you have a preference for hot beverages?
A cup of tea in peace before the hustle of the day starts! Tea and coffee both ? I would love to read a newspaper along with that!

I know you love traveling. What is the next place on your list?
I love to travel, and next on the list is Iceland.

Konzultanti Ness Czech ve zdravotnické skupině EUC provedli expertní posouzení stavu Business Intelligence

Posted on by kristapsasnins
Ness Digital Engineering EUC

Praha, 10. srpna 2022: Expertní posouzení stavu datového skladu, reportingu a celého Business Intelligence řešení provedli konzultanti systémového integrátora Ness Czech ve zdravotnické skupině EUC, která je největším poskytovatelem zdravotní péče pro zaměstnavatele a mimo jiné provozuje i největší síť ambulantních klinik v ČR.

Tým odborníků se v rámci služby Ness 360 BI Check zaměřil na čtyři oblasti klíčové pro Business Intelligence (BI): Správu a řízení dat (Governance), Architekturu a infrastrukturu, Procesy a životní cyklus požadavků a Lidské zdroje. Tyto oblasti BI řešení byly ohodnoceny úrovní své vyspělosti. Důležitou součástí výstupu byla identifikace operačních rizik, přičemž u těch s kritickým dopadem na budoucí rozvoj konzultanti Ness Czech současně navrhli kroky potřebné k jejich mitigaci. Dále byla identifikována potřeba vytvoření datové strategie a navrženo její směrování, či byl zmíněn potenciál nasazení AI (Artificial Intelligence) a ML (Machine Learning) a jejich možný přínos pro fungování skupiny EUC.

Výstupem vznikl komplexní dokument nezávislého expertního posouzení Business Intelligence pro skupinu EUC, který obsahoval zhodnocení rozvoje BI řešení na pětiúrovňové škále společně s doporučeními, kam by bylo vhodné jednotlivé oblasti posunout a jaké kroky jsou pro posun potřeba vykonat. Expertíza navíc obsahovala seznam identifikovaných operačních rizik i s mírou jejich závažnosti a seznam doporučení na rozvoj celkového řešení, včetně označených „quick wins“.

„Celá tato aktivita byla provedena za intenzivní práce dvou Ness Czech konzultantů a dokončena během 6 týdnů. Vstupní informace jsme získávali kombinací studia dokumentace, provedením série workshopů i samotným nahlédnutím do kódu,“ přibližuje Michal Řehák, ředitel Data & Analytics kompetence ve společnosti Ness Czech.

„Expertní audit Ness 360 BI Check je součástí modernizace BI technologií a optimalizace příslušných procesů. Možnosti Business Intelligence chceme více využít nejen v oblasti financí, ale také pro rozvoj nových služeb a vylepšení těch stávajících,“ popisuje Milan Zapletal, finanční ředitel ve skupině EUC.

I ve zdravotnictví je stěžejní funkcí Business Intelligence podpora obchodních aktivit, reportingu a finančních analýz. Propojení dat a jejich analýza s pomocí BI může podle Michala Řeháka pomoci ve farmacii a zdravotnictví s rozvojem prodejů v lékárnách a v e-shopu, včetně cílených nabídek a doporučování relevantních produktů: „S pomocí mobilní aplikace je navíc možné zlepšit zákaznickou zkušenost pacientů, usnadnit jim objednávání do ordinace, komunikaci s personálem a umožnit jejich adresné oslovování s nabídkami služeb a produktů.“

O skupině EUC
Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Ročně poskytne péči 1,3 milionu pacientů. Působí ve 25 zdravotnických zařízeních napříč Českou republikou. Více na www.euc.cz.

O společnostech Ness Czech a Ness Digital Engineering
Ness Czech, přední český systémový integrátor a součást mezinárodní skupiny Ness Digital Engineering, patří mezi největší poskytovatele IT služeb v České republice. Od roku 1993 se profiluje jako průkopník v zavádění nových technologií a softwarových produktů. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří například O2 Czech Republic, Komerční Banka a ČÚZK. Ness Digital Engineering je globální poskytovatel komplexních řešení a služeb v oblasti informačních technologií.

Kontakt pro média
Kamil Pittner, Media Consultant, PRCOM, +420 604 241 482, [email protected]

Sedm IT výzev pro české výrobní podniky

Posted on by kristapsasnins
Ness Digital Enginnering Ivo ilustracka

České průmyslové firmy v současné době čelí několika rozhodujícím výzvám, pociťujeme nárůst cen energií, nefungují zaběhnuté obchodní řetězce a informační technologie se stávají nezbytnou součástí výrobních provozů.

„Na prvním místě čelí podniky dramatickému zvýšení cen vstupních energií, které mají a budou mít zásadní dopad i na jejich holé přežití. Na dalších místech jsou to přetrvávající nejistoty v dodavatelských řetězcích, zastaralé podnikové informační systémy a nedostatek pracovní síly ve všech oblastech. Nesmíme zapomínat i na malou přidanou hodnotu jejich výrobků a opomíjení prodeje služeb,“ shrnuje hlavní výzvy, kterým čelí zdejší výrobní podniky, Ivo Procházka, odborník na informační systémy ERP ze společnosti Ness Czech. Firmy se podle něj plánují zaměřit především na komplexní modernizaci informačních systémů a dílčích taktických digitálních inovacích. „Oproti předcovidové době je poptávka dramaticky větší. Covid výrazně narušil pohodlný status quo české montovny,“ upozorňuje Ivo Procházka.

Nejvíce v minulosti firmy podle Iva Procházky otálely právě s komplexní modernizací podnikových informačních systémů: „Není se ani čemu divit, protože modernizace je mamutí projekt, který zasáhne celou firmu. Úspěšná realizace vyžaduje vizi, silný leadership a přidělení adekvátních lidských a finančních zdrojů.“ Dílčí digitalizace podle něj pomůže podnikům řešit izolované problémy, jako například lépe řídit spotřebu energií. S komplexním přehledem o stavu jejich podnikání však prý pomůže jen nový podnikový informační systém a s malou přidanou hodnotou jejich výrobků pak jen inovace. „Inovace posouvají výrobce na žebříku přidané hodnoty k vyšším a vyšším příčkám. Vyšší marže otevírá podnikům větší manévrovací prostor pro rozvoj jejich podnikání a chrání je před výkyvy, jaké v současné době prožívají,“ popisuje Ivo Procházka. „Doporučil bych také zaměřit se na oblast doplňkových servisních služeb, kterou české podniky opomíjely. Soustředily se na produkt a služby nerozvíjely vůbec nebo jen okrajově. Služby a s nimi spojené řízení vztahu se zákazníkem přitom hrají čím dál tím větší roli v budoucím úspěchu jejich podnikání.“

Zastaralé informační systémy

Největší poptávka je dnes po kompletní modernizaci podnikového informačního systému a po dílčích digitalizačních projektech, které mají rychlou návratnost. Přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích až na dřen odhalily slabá místa dosavadního řízení podnikání, které zapustilo kořeny mnohdy už v devadesátých letech. V dobách hojnosti podniky nezachytily razantní nástup IT a vliv moderních podnikových informačních systémů na jejich budoucnost. Nyní chtějí rychle dohnat zpoždění. Z krize vyjde nejlépe ten podnik, který se bude rychle a správně rozhodovat, bude mít velmi dobrý přehled o stavu zásob, rozpracovanosti výroby, nákladech, ziskovosti a mnoha dalších parametrech podnikání.

Chytrá továrna

Koncept chytré továrny spolu s internetem věcí, strojovým učením a umělou inteligencí má potenciál posunout průmyslovou výrobu na zcela novou úroveň. Využití cenných zdrojů dat a technologií big data může zásadně zlepšit procesy plánování a rozvrhování výroby. Výrobní společnosti mohou tyto technologie využít také k poskytování nových služeb s cílem zvýšit příjmy generované z produktů a digitálních služeb, zvýšit příjmy z poprodejních a odborných služeb.

Digitální dodavatelský řetězec

Dodavatelské řetězce a výrobní sítě musí být inteligentnější, odolnější, propojenější, transparentnější, automatizovanější, modulárnější a flexibilnější. Inteligentní a digitalizovaný dodavatelský řetězec podpoří všechny klíčové procesy včetně návrhu, plánování, zajišťování dodávek, nákupu, výroby, logistiky a správy aktiv. Pomůže tak zefektivnit spolupráci v rámci obchodních sítí, čelit výpadkům v dodávkách a v neposlední řade vyhledávat nové obchodní partnery a příležitosti. Výsledkem budou udržitelné, pružné a odolné dodavatelské řetězce.

Zvyšování příjmů ze servisních služeb

Prodej výrobku již nestačí. Průmysloví výrobci musí navrhovat, prodávat, dodávat a udržovat personalizované balíčky řešení, které přinášejí trvalou hodnotu a výsledky. Stále větší důraz je kladen na vývoj inteligentních zařízení a sběr generovaných dat pro nové modely založené na službách včetně těch, které jsou založeny na výsledcích. Ty budou rozhodujícími faktory, růstu příjmů a ziskovosti, pokud prodej výrobků začne stagnovat.

Podniky se musí více zaměřit na obchodní modely založené na službách a posunout tímto směrem i struktury příjmů. Využívání inteligentních produktů a digitálních dvojčat k reprezentaci majetku umožňuje podnikům spolupracovat v reálném čase a umožňuje poskytovat služby, jako je vzdálené monitorování a diagnostika. Inovativní průmyslové výrobní podniky poskytují stroje a zařízení, které lze spojit s dalšími službami a spotřebním materiálem, a mohou také účtovat poplatky za výsledky.

Inovace a nízká přidaná hodnota

Inovace jsou klíčovou hnací silou průmyslové výroby. Aby se průmyslovým výrobcům dařilo v post-pandemické ekonomice, musí být agilnější a efektivnější. Aby své podnikání posunuli na vyšší úroveň, musí se na žebříčku přidané hodnoty posunout výše. Musí se vymanit se subdodavatelské pozice montovny, na kterou byly tak dlouho zvyklé. Vyšší příčky znamenají vyšší marže, větší odolnost a vyšší rozpočet na tolik potřebné investice do modernizace.

Zvýšení investic do IT

Oblast IT je v českých podnicích stále žalostně podinvestovaná. Zatímco jejich západní konkurenti si zvykli vynakládat na IT podobné procento z obratu jako například finanční instituce, tj. více než 5 %, průměrný český podnik se stále pohybuje v nižších jednotkách procent. Klíčovou roli pro zvýšení investičního rozpočtu hrají právě výše zmíněné inovace a s nimi spojená vyšší marže.

IT patří do managementu

České podniky si stále nezvykly, že investice do IT zásadně ovlivňují jejich budoucí úspěch. Ruku v ruce se zvýšením investičních rozpočtů na IT by podniky měly vyzdvihnout IT na úroveň výkonného managementu a zvýšit investice i do rozvoje zaměstnanců v IT. Jedině tak podniky získají potřebný vhled do překotného rozvoje IT technologií a pochopí, které IT technologie jsou klíčové pro jejich budoucí rozvoj. Je velmi důležité, aby nově nabyté znalosti byly v podniku sdíleny tak, aby firma jako celek dokázala novým IT technologiím rozumět a správně je začlenila do své strategie budoucího rozvoje.

test